V této sekci bychom Vám rádi poskytli přehled různých druhů korálů vyskytujících se v Rudém moři. Přinášíme Vám novou sérii článků, které se věnují korálům. Vzhledem k rozmanitosti druhů korálů se budeme snažit třídit koráli podle podobnosti jak druhové tak i vizuální. Tento atlas je třetí částí a navazuje na Atlas ryb a Atlas dalších živočichů, se kterými se můžete setkat při potápění v Rudém moři na korálových útesech v okolí Hurghady (Egypt). V podstatě se jedná o pokračování Atlasu dalších živočichů, protože koráli řadíme mezi bezobratlé živočichy kmene Žahavců (Cnidaria).
Mnohým by se mohlo zdát, že jsou to rostliny nebo jakési neživé zkamenělé útvary. Jedná se ovšem o kolonie bezobratlých živočichů - drobných korálových polypů, kteří si společně budují pevnou schránku. Kolonie mohou čítat i milióny jedinců. Koráli opravdu nejsou rostlinami, ale mnoho z nich žije díky fotosyntéze. více >>
Pokud budete chtít identifikovat tvrdý korál, je dobré znát pár pojmů, které se používají při popisu korálů. Tvrdé koráli jsou koloniemi korálových polypů. Mají měkké tkáně, tkáně korálových polypů. Každý polyp buduje svůj tvrdý vápenatý koralit, který je jeho obydlím. Ornament kostry korálu bývá přes měkké tkáně dobře viditelný.více >>
V Rudém moři se vyskytuje velké množství druhů tvrdých korálů, kterým se říká díky jejich podobě mozkové. Mozkové koráli ožívají v noci. Právě tehdy přijímají potravu tak, že vysunou svá chapadýlka, která filtrují z vody plankton. Koráli mezi sebou bojují, jde jim hlavně o místo na slunci, teplotu a čistotu vody. více >>
Tvrdé koráli zvané dírkovníky vytvářejí mohutné korálové kopce, jsou dlouhověcí a daří se jim mělko. Do rodu Porites patří masivní koráli připomínající hory. Jsou neodmyslitelnou součástí korálových zahrad Rudého moře. Dalším rodem je Goniopora, koráli s velkými polypy připomínající květiny na dlouhých stoncích. více >>
Není snad ani možné představit si korálovou zahradu bez korálů vytvářejících obrovské stoly a korálů s rozvětvenými větvemi připomínajícími paroží. Tyto tvrdé koráli se řadí mezi Větevníkovité (Acroporidae) rodu Acropora. Také tu máme podobné menší tvrdé keříky čeledi Pórovníkovití (Pocilloporidae) rodu Pocillopora. více >>
V Rudém moři se vyskytují také tvrdé koráli, které vůbec nehostí fotosyntetizující řasu zooxanthellae. Dendrofyly se musí zcela spoléhat na to, co si uloví vlastními chapadly. Znamená to však, že mohou růst i ve větších hloubkách, tedy nepotřebují světlo. Zástupci této čeledi byli objeveni velice hluboko, až v hloubce 900 metrů. více >>
U většiny tvrdých korálů, pokud zrovna neloví svými chapadly plankton, můžete zaregistrovat hlavně jejich pevnou vápenatou schránku. Existují však tvrdé koráli, u kterých je tako schránka permanentně ukryta pod měkkými tkáněmi. Běžně můžete vidět bublinkový korál Turbinatku a už méně často korál zvaný Blastomussa. více >>
Tvrdých korálů řádu Větevníci je opravdu mnoho a často je těžké je od sebe odlišit a správně zařadit. Je potřeba se vždy podívat zblízka. Cílem je uvést pár zajímavých korálů nalezených v Rudém moři a poukázat na odlišnosti či podobnost těchto korálů. Některé obrůstají stěny, jiné vytváří pláty nebo jsou solitérní. více >>
Černé koráli v Rudém moři mohou růst velmi hluboko, až tam, kam nedosáhnou sluneční paprsky a rýsují se jen temné skalní formace. Možná nejde o barevné a atraktivní koráli. Někteří trnatci připomínají tmavé rozčepýřené keře. Jiní vypadají jako pokroucené dráty trčící ze stěny útesu. Je tu ještě něco, co nevidíme. více >>
Rohovitky Ellisella, které mají dlouhé větve připomínající pruty nebo biče, vypadají jako koráli jim zcela nepříbuzné a odlišují se od svých příbuzných. Jsou charakteristické nepříliš rozvětvenými nebo vůbec se nevětvícími dlouhými “pruty” rostoucími společně v trsu. Jejich polypy jsou drobné a mají osm chapadel. více >>
Rohovitky či gorgonie jsou měkké koráli formující vějíře. Jejich větve se obvykle ukládají v jedné rovině a vytvářejí síť. Rohovitky se často vyskytují na korálových stěnách se silnějšími proudy. Najdeme je i na temnějších místech, například pod převisy nebo v “oknech” korálových útesů i ve větších hloubkách. více >>
Když se řekne měkký korál, myslím, že si většina potápěčů představí právě laločníky rodu Dendronephthya. Celosvětově je zdokumentováno více než 250 druhů korálů tohoto rodu. Nehostí řasu zooxanthellae, takže se jim daří nejlépe na lokalitách se silnějšími proudy. Můžete si všimnout, že tentýž korál nevypadá vždy stejně. více >>
Pokud jste někdy na ponoru v Rudém moři potkali želvu, mohlo Vám připadat, že se pohybuje nad korálovým útesem jako slon v porcelánu. Kareta vráží do stolových korálů, vyrývá mlže a také konzumuje koráli, konkrétně laločníky Litophyton arboreum. Tento laločník nedostal do vínku pestré barvy, zato ale řasu zooxanthellae. více >>
V Rudém moři najdeme další zajímavé laločníky patřící do řádu Alcyonacea. Jsou to měkké koráli čeledi Nidaliidae. Což je velká smíšená skupina korálů, u kterých se předpokládá, že se vyvinuli ze společného předka. Do této skupiny se řadí různé koráli, některé jsou tak trochu podobné rohovitkám, jiné spíše laločníkovitým. více >>
V Rudém moři se vyskytuje několik druhů korálů, jejichž polypy v pravidelném rytmu stahují a rozevírají svá chapadla. Jsou to měkké koráli hostící fotosyntetizující řasu zooxanthellae. Díky ní získávají potřebnou energii. Koráli obecně nespotřebovávají energii zbytečně. Záhadou je tedy, proč pulzují? Dýchají koráli? více >>
Měkké koráli s tuhou, nepružnou tkání, které připomínají houby nebo prsty se nazývají laločnice. Laločnice mají pozoruhodné tvary, ale obvykle jsou nevýrazně zbarvené, bývají béžové, nahnědlé, nažloutlé či nazelenalé. Ale za pozornost však stojí jejich neobyčejné vlastnosti... Laločnice mají dva druhy polypů a produkují toxiny. více >>
Když se řekne korály, zdaleka ne každý si představí mořské živočichy. Je faktem, že některé druhy korálů si oblíbili výrobci šperků. Mezi takové koráli patří právě varhanitky pro jejich pevnou vápenatou schránku výrazně červené barvy. Řadí se mezi Stolony. Stejně jako měkké koráli mají polypy varhanitek osm chapadel. Najdete tu i zmínku o pérovnících. více >>
Koráli se řadí do třídy zvané korálnatci (Anthozoa), avšak žahavky mezi ně nepatří. Jsou to polypovci (Hydrozoa). I přesto o nich mluvíme jako o korálech. Mají s nimi mnoho společného, vytvářejí také pevnou schránku obývanou kolonií drobných polypů. Žahavky jsou známé tím, že mohou způsobit nepříjemné požahání. více >>
Vyznat se v korálech není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Už jen to, že neodpovídají běžně používané slovní obraty pravidlům českého pravopisu (tvrdí či tvrdé koráli nebo korály?, rod životný ;-). Takže se omlouvám za pravopisné chyby. V mnoha případech abyste opravdu poznali konkrétní druh korálu, museli byste být specialistou mořským biologem, odseknout si kousek a odnést do laboratoře... Dokonce i samotná taxonomie a řazení korálů se stále vyvíjí. Ale pro nás - potápěče je, myslím si, důležité udělat si obecný přehled, dozvědět se pár zajímavých informací, vědět, čeho si všímat a kde najít různé pozoruhodné živočichy. A žasnout nad tím, co příroda stvořila... živočichy, uvnitř kterých žijí nižší rostliny a kteří budují obydlí z minerálů.