Bivalvia / Molluscs Bivalves
Mušle vrostlé v útesu připomínají pootevřená ústa
Mušle jsou symbolem moří, pojďme se ale podívat, co se v nich ukrývá, jací živočichové je vytvářejí a obývají... Mohou to být mlži a nebo plži. V tomto článku se dozvíte o mlžích (třída Bivalvia), které můžeme definovat jako bezobratlé živočichy s vnější schránkou, kterou tvoří dvě spojené lastury. Řadí se stejně jako plži (nahožábří a podobní plži bez ulity nebo různí další plži s ulitou) a hlavonožci (chobotnice, sépie a olihně) mezi bezobratlé živočichy kmene měkkýšů (Mollusca). Při potápění na korálových útesech Rudého moře můžete obdivovat zejména pestré zévy v odstínech tyrkyskové, modré, fialové nebo hnědé, ale i další méně nápadné mlže.
1. Mlži jsou přilepení k útesu pomocí byssových vláken
Většina mlžů, které lze nalézt na potápěčských lokalitách v okolí Hurghady, je vrostlá nebo přichycená na různých korálech a nepřemísťují se. Některé druhy mlžů se přímo zavrtají nebo zaklíní mezi koráli. Mnoho druhů mlžů vylučuje tzv. byssová vlákna, kterými se pevně spojí s podkladem, takže výraz “vrostlý” nebo “přilepený” je na místě. Byssus funguje jako extrémně přilnavé lepidlo a nenarušuje ho ani mořská voda, na rozdíl od syntetických lepidel. Tato tenká vlákna jsou na jednom konci tuhá a na druhém měkká a pružná, díky tomu je spojení velice pevné a trvanlivé. Vlákna se v minulosti zpracovávala na velmi vzácnou a drahou tkaninu zlatavé barvy - takzvané byssové či mořské hedvábí. O tkanině označované jako byssus jsou zmínky už z doby před naším letopočtem. Ve starověkém Egyptě byla však tímto názvem označována kvalitní jemná lněná tkanina, která byla mimo jiné používána k zavíjení mumií.
2. Mlži filtrují částice z vody
Mlži mají plášť, který se obvykle skládá ze dvou laloků. Každý lalok vylučuje jednu lasturu, jejímž základním stavebním prvkem je uhličitan vápenatý. Lastury jsou spojeny vazy a silnými svaly, takže mlž může lasturu pevně uzavřít. Tělo mlže je takzvaně bilaterálně symetrické, to znamená, že vypadá z obou stran stejně. Mlži obecně mají dva sifony či otvory: přijímací se žábrami (tzv. ctenidium) a vyvrhovací. Živí se tak, že filtrují drobné částice z vody, většinou fyto- nebo zooplankton, ty zachycují na svých hřebenovitých žábrách. Vzhledem k tomu, že představují chutnou potravu pro mnoho různých živočichů (pro některé druhy ryb např. ostence, ale také kraby, hvězdice i chobotnice), dokážou se v lastuře velmi rychle schovat, to znamená lasturu zaklapnout. Některé druhy mají na okraji pláště množství jednoduchých očí a jsou schopné reagovat na náhlé zastínění. Někteří z mlžů jsou samozřejmě jedlí, ale v Egyptě naštěstí nepatří mezi oblíbené pochoutky.
Tridacna maxima - zéva velká |
Tridacna maxima - zéva velká |
Tridacna squamosa - zéva šupinatá |
Tridacna squamosa - zéva šupinatá - ctenidium |
Pedum spondyloideum - hřebenatka korálová |
Pedum spondyloideum - hřebenatka korálová |
Pravděpodobně lastura hřebenatky |
Pravděpodobně hřebenatka |
3. Jaké druhy mlžů vídáme při potápění v Hurghadě
Nejnápadnějším mlžem je zéva velká (Tridacna maxima), která se v hojném množství vyskytuje na mělčích korálových zahradách jako například Shaab Sabina. Dorůstá až 35 cm, ale většinou vídáme menší exempláře různých barevných odstínů modré a tyrkysové. Další, o něco větší zévou je zéva šupinatá (Tridacna squamosa), až 40 cm, mladší jedinci jsou přichyceni k útesu, avšak velké dospělé mlže můžeme vidět i samostatně na písku. Se zévami (Clams) v jejich plášti otočeném nahoru ke slunci žijí v symbióze fotosyntetizující řasy (zooxanthellae). Dalším pěkným mlžem, kterého najdeme též na korálových zahradách, je hřebenatka korálová (Pedum spondyloideum), ta je obvykle zarostlá v dírkovnících Porites nodifera. Tato hřebenatka (Scallop) není velká, dorůstá pouhých 6 cm. Její červená očka sledují, jestli se někdo neblíží.
Dále tu máme perlotvorku mořskou (Pinctada margaritifera, Pearl Oyster), která pravděpodobně dorůstá až 30 cm. A také příbuznou kýtovku egyptskou (Pteria aegyptiaca, Winged Oyster), až 10 cm, kterou můžeme vidět přirostlou například na rohovitkách (gorgoniích) a to i ve skupinkách. Mladé kýtovky mají na jednom konci lastury v poměru delší výběžek než dospělí jedinci. Zvenčí bývají porostlé různými organizmy např. houbami, vnitřek lastury je ovšem perleťový. Vyskytují se tu též “zubaté” ústřice hřebenové (Lopha cristagalli, Comb Oyster), cca 10 cm, ty bývají také obrostlé různými organizmy a ve skupinách po několika kusech přilepené ke korálu byssovými vlákny. Dalším “zubatá ústa” připomínajícím mlžem je ostnovka rudomořská (Spondylus marisrubri) velká až 10 cm. A jsou tu jistě i další, které je těžké na ponoru nebo z fotografií identidikovat.
Pevné schránky - mušle si budují také někteří plži - více v článku Plži s ulitou.
Pinctada margaritifera - perlotvorka mořská |
Pinctada margaritifera - perlotvorka mořská |
Pteria aegyptiaca - kýtovka egyptská - mladá |
Pteria aegyptiaca - kýtovky egyptské |
Lopha cristagalli - ústřice hřebenová |
Spondylus marisrubri - ostnovka rudomořská |