Sepiida, Cuttlefish a Loliginidae, Squid
Sépie - nejchytřejší měkkýši
1. Sépie jsou nejrozvinutější z hlavonožců
Sépie podobně jako chobotnice patří mezi dvoužábré hlavonožce (kmen Mollusca - měkkýši, třída Cephalopoda - hlavonožci, řád Sepiida - sepie, čeleď Sepiidae - sepiovití). Jako ostatní měkkýši to jsou bezobratlí živočichové. Hlavonožci jsou mořští dravci a z měkkýšů jsou nejrozvinutější. Mají velmi dobrý zrak, jejich komorové oči jsou stavbou podobné savčím. A můžeme se s nimi setkat i při potápění v Rudém moři na útesech v okolí Hurghady.
2. Sépie jsou aktivní v noci
Sépie mají celkem deset ramen – 8 kratších a 2 delší chapadla. Ramena jsou opatřena přísavkami sloužícími k polapení kořisti. Sépie jsou aktivní v noci, kdy loví korýše nebo menší ryby, ve dne se často skrývají v písku. Jako vývojový pozůstatek ochranné schránky zůstala sépiím tzv. sépiová kost, jejíž část je tvořena plynovými komůrkami určenými ke kompenzaci vztlaku. Spíše než jako úkryt slouží nyní sépiová kost jako vnitřní opora těla. Používá se jako zdroj přírodního vápníku pro ptáky nebo např. želvy chované v zajetí. Podobně jako chobotnice jsou sépie schopny tryskového pohybu, ale také je můžeme vidět pohybovat se buď směrem hlavou nebo chapadly dopředu. Dokáží také vypustit inkoust hnědé barvy, ze kterého se získává malířské barvivo. Pravděpodobně se Vám vybaví tónování fotografií v odstínu „sepia“.
3. Sépie mají dokonale vyvinuté mimikry
Sépie jsou považovány za nejinteligentnější mezi hlavonožci. Jsou nazývány „mořskými chameleony“. Mají dokonale rozvinuté mimikry, které jim slouží nejen k tomu, aby splynuly s okolím, ale i ke vzájemné komunikaci nebo jako varování jiných predátorů. Dokáží změnit barvu, vzor i tvarování povrchu své kůže. Někteří vědci se domnívají, že sépie dokáží zobrazit až 14 různých vzorů (stejnoměrné, skvrnité a rušivé), některé vzory jsou krátkodobé jiné dlouhodobé. Sépie jsou pokryty skvrnami tvořenými tak zvanými chromatofory - buňkami, které obsahují barevné pigmenty a odrážejí světlo. Zvětšování či zmenšování těchto skvrn změnu zbarvení umožňuje, vše je řízeno mozkem na základě vizuálního pozorování okolí. Sépie se podobně jako chobotnice nedožívají vysokého věku a krátce po páření hynou.
V okolí Hurghady můžeme při potápění pozorovat Sépii kápovitou (Sepia prashadi) dorůstající maximálně 30 cm.
Sepia prashadi - Sépie kápovitá |
Sepia prashadi - Sépie kápovitá |
Sepia prashadi - Sépie kápovitá |
Sepia prashadi - Sépie kápovitá |
Olihně - opalizující lovci
Dalším představitelem hlavonožců jsou olihně, které jsou blízkými příbuznými legendárních krakatic (kmen Mollusca - měkkýši, třída Cephalopoda - hlavonožci, řád Teuthida - krakatice, čeleď Loliginidae - olihňovití). Můžeme je často vidět vznášet se v mělké vodě. Drží se v hejnu seřazené v symetrické řadě, jedna vedle druhé. Olihně nemají vápenitou schránku jako sépie, zachovalo se pouze průsvitné „chitinové pero“. Disponují 10 nezatažitelnými rameny a v noci loví různé korýše nebo ryby, chapadla dokážou rychle vymrštit a tak chytit svou kořist. Obvykle se, podobně jako sépie, dožívají 1 roku a po páření hynou. Jejich vajíčka připomínají průsvitné váčky a obvykle jsou přilepena ke kameni nebo korálu. Olihně mají také žlázu vylučující inkoust. Dokáží též změnit vzor a barvu, což pravděpodobně používají také ke vzájemné komunikaci, částo vídáme pravidelně seskupené řady desítek olihní. Zajímavé je oliheň pozorovat v noci, kdy její skvrny zeleně světélkují. Mnozí znají olihně spíše jako kalamáry díky tomu, že se dostaly i do našich jídelníčků.
Na útesech v Hurghadě najdeme Oliheň dlouhoploutvou (Sepioteuthis lessoniana), která dorůstá až 35 cm.
Sepioteuthis lessoniana - Oliheň dlouhoploutvá |
Sepioteuthis lessoniana - Oliheň dlouhoploutvá |
Sepioteuthis lessoniana - Oliheň dlouhoploutvá |
Sepioteuthis lessoniana - Oliheň dlouhoploutvá |