Tunicates, Ascidians, Tunicata
Někteří jsou podobní medúzám, jiní mořským houbám
Pláštěnci jsou mořští živočichové podkmene Tunicata, kteří patří stejně jako obratlovci mezi strunatce (Chordata). V Rudém moři se vyskytují pláštěnci řazení do třídy Sumky (Ascidiacea), kteří žijí na jednom místě přisedle a nepřemísťují se. Podobně jako například koráli vytvářejí některé druhy sumek kolonie a právě tyto druhy se mohou na první pohled velmi podobat houbovcům neboli mořským houbám. Ale můžete se také setkat s volně plovoucími Salpami (Thaliacea), které jsou díky svému průsvitnému rosolovitému tělu trochu podobné medúzám. Součástí planktonu jsou další z pláštěnců - malé Vršenky (Appendicularia). Název dal pláštěncům tuhý rosolovitý plášť na povrchu jejich těla tvořený polysacharidem tunicinem.
1. Larvy pláštěnců jsou na vyšším vývojovém stupni než dospělí jedinci
Obecně mezi hlavní charakteristické znaky strunatců patří to, že mají pevnou strunu hřbetní a nervovou trubici. Tyto znaky se však vyskytují pouze u larev pláštěnců. Jejich larvy jsou velmi podobné pulcům. Dospělí jedinci však tyto znaky ztrácejí a stávají se, dá se říci, primitivnějšími. Probíhá u nich takzvaný vývojový zvrat (ontogenetická regrese). To znamená, že larva je na vyšším vývojovém stupni než dospělý jedinec. Larva má nervovou trubici a strunu hřbetní v ocasní části. Ale ocas zakrátko odpadne, larva usedne a projde metamorfózou. Dospělému jedinci tak chybí struna hřbetní, zůstává pouze nervová uzlina.
Pláštěnci se živí planktonem, který filtrují z mořské vody. Jejich tělo je podobné vaku se dvěma otvory označovanými jako sifony. Pomocí jednoho z nich nasávají vodu a druhým jí vypouštějí společně s metabolickými odpady a případně gametami (zárodečnými buňkami). Mohou být průhlední nebo neprůhlední, některé druhy jsou výrazně zbarvené.
Sumka Herdmania |
Salpy Tethys |
2. Sumky, salpy a vršenky
Sumky (Ascidiacea) jsou přisedlé a zpravidla jsou to hermafrodité. Oplození je obvykle mimotělní. U sumek, které vytvářejí kolonie dochází také k nepohlavnímu množení pučením. Jednotlivci žijící v koloniích mohou být připevněni ke svým sousedům jakýmsi výhonkem (stolonem) nebo souvislou tkání. Několik takovýchto jedinců může také sdílet jeden vyvrhovací sifon.
Salpy (Thaliacea) se pohybují ve volné vodě pomocí protékání vody podobně jako medúzy. Na rozdíl od sumek dochází při jejich rozmnožovacím cyklu k rodozměně. O salpách si můžete přečíst více zde.
Mezi pláštěnce patří také velice drobné vršenky (Appendicularia). Dorůstají zhruba půl centimetru a jsou součástí planktonu. Jsou však vývojově nejvyspělejší z pláštěnců. Jako jediní mají hřbetní strunu zachovanou po celý život.
3. Jaké sumky se vyskytují na útesech v okolí Hurghady
V Rudém moři můžete najít různé druhy sumek patřících do řádu Zřasenky (Stolidobranchia), čeledi Zřasenkovití (Styelidae) například Botrylloides (Botryllus) niger a Eusynstyela misakiensis, které vytvářejí kolonie, nebo Polycarpa pigmentata. A také sumky z čeledi Lahvicovkovití (Pyuridae) jako je Herdmania momus, která ve svých tkáních ukládá železo a je často pokrytá řasami a sedimentem. A dále také sumky řádu Celiství (Phlebobranchia), čeleď Sumkovití (Ascidiidae) například rodu Phallusia atd. Mnoho sumek najdete na vraku Belina.
Sumky Botryllus niger |
Sumky Botryllus Sp. |
Sumky Botryllus Sp. |
Sumky Eusynstyela misakiensis |
Sumka Polycarpa pigmentata |
Sumky Herdmania momus |
Sumka Phallusia Sp. |
Sumka - detail sifonu |