Nudibranchia, Nudibranchs
Pestře zbarvení mořští slimáci
1. Žábry plžů mohou připomínat hvězdičku
Nahožábří plži jsou drobní, obvykle jen několik centimetrů velcí, mořští bezobratlí živočichové, kteří se řadí mezi Měkkýše (Mollusca), třídy Plži (Gastropoda), řádu Zádožábří (Opistobranchia) a infrařádu Nahožábří (Nudibranchia). V Rudém moři se vyskytuje několik set různých druhů. Při potápění na korálových útesech v okolí Hurghády nacházíme zhruba deset druhů. Vždy nás velmi potěší, když na ponoru najdeme plže, který není vidět příliš často a nebo například takového, jakého jsme ještě nikdy neviděli. Nejčastěji se setkáváme s plži řazenými do čeledi Hvězdnatky (Chromodorididae), pro které jsou typické „nahé“ žábry v podobě hvězdičky na zadní části hřbetu. Dále můžeme najít plže z čeledi Bradavcovití (Phyllidiidae), kteří mají tělo pokryté hrbolky, jejich žábry jsou umístěny pod lemem hřbetu. Dále se vyskytují Flabelínovití (Flabellinidae), kteří mají na hřbetě ceraty (trsy podlouhlých výstupků), jež jsou též součástí respiračního systému. A jsou tu i mnozí další…
Chromodoris quadricolor - Hvězdnatka čtyrbarevná |
Nembrotha megalocera - Polycera velkorohá |
Flabellina bilas - Flabelina ozdobná |
Phyllidia varicosa - Bradavec modrý |
2. Jsou nahožábří plži jedovatí?
Zastavme se nejprve u zbarvení nahožábrých plžů, které je neuvěřitelně pestré. V přírodě je poměrně časté, že výrazné a neobvyklé barvy mají ti živočichové, kteří jsou jedovatí. Nabízí se tedy jednoduché vysvětlení, že všichni nahožábří plži jedovatí jsou. Ale není to tak prosté. Obecně, varovné zbarvení (aposematismus) bývá prospěšné jak pro predátory, tak i pro potenciální kořist. Toto zbarvení predátory odrazuje, zbarvení jim signalizuje, že jejich kořist bude nejspíš jedovatá nebo nepoživatelná. Ale může jít také o kamufláž, „jedlí“ mohou napodobovat zbarvení jedovatých. Vraťme se k našim plžům. Mnoho druhů plžů se živí houbami a ty jim dodávají látky, díky kterým se mohou stát „pouze“ nechutnými (např. Španělská tanečnice). Avšak jiní mohou být při pozření opravdu jedovatí. Některé druhy plžů se živí žahavci (například koráli), přetvářejí a ukládají jejich žahavé buňky (nematocyty) tak, že se sami stávají žahavými (např. Flabelina ozdobná nebo tzv. dračí plž Pteraeolidia ianthina). Najdeme též takové druhy, které dokáží vypustit ve stresu nebo při dotyku zapáchající toxin do svého okolí (např. Bradavec modrý). Vyskytují se však také plži, kteří výrazné barvy nemají a spoléhají se na to, že zůstanou "neviditelní". Můžeme tedy dojít k závěru, že jednotlivé druhy plžů se specializují na konkrétní potravu a podle toho mohou či nemusejí být jedovatí. Jejich strava jim mimo jiné umožňuje získat pestré zbarvení. Potravou nahožábrých plžů jsou často houby, dále to mohou být mechovky, pláštěnci, láčkovci - polypovci, sasanky, koráli, svijonožci nebo i jikry jiných nahožábrých plžů nebo ryb a také jiní mořští slimáci.
3. Smysly nahožábrých plžů
Něco málo ke stavbě těla nahožábrých plžů. Podívejme se na to, kde jsou umístěny jejich smyslové receptory. Jistě jste si všimli, že plži mají „na hlavě“ tykadla (rhinophore), ta slouží jako chemoreceptory, kterými vycítí svou potravu nebo jiné plže. Navíc pomocí nich dokážou určit například sílu proudu. Většina plžů je schopna tato tykadla v případě nebezpečí zatáhnout. Ze spodní strany blízko úst mají plži další tykadla nebo výstupky, které slouží jako hmatové, čichové a chuťové receptory. Otázkou zůstává, zda mají nahožábří plži oči? Těžko je uvidíte ;-), ale plži oči mají! Jsou velké zhruba čtvrt milimetru a jsou velmi jednoduché, jsou schopné rozeznat jen o něco málo více než světlo a tmu.
4. Rozmnožování nahožábrých plžů
Šanci na rozmnožení nahožábrých plžů zvyšuje to, že se jedná o hermafrodity. Každý jedinec má samčí i samičí orgány, ale nemůže oplodnit sám sebe. K tomu potřebuje druhého plže. Plži obvykle kladou jikry tak, že vytváří spirálovitě stočený „závoj“ (viz fotografie). Nahožábří plži mají krátký životní cyklus, dožívají se od několika týdnů do maximálně jednoho roku.
Jikry Španělské tanečnice |
Jikry jiného nahožábrého plže |
5. Jaké nahožábré plže vídáme při potápění v Hurghadě
Na korálových útesech v okolí Hurghady nejčastěji nacházíme Hvězdnatku čtyřbarevnou (Chromodoris quadricolor), která se živí zvláště červenými houbami. Také Hvězdnatky kroužkovité (Chromodoris annulata), zářivé (Chromodoris geminus) nebo kouzelné (Risbecia pulchella), které je jsou často pozorovány v párech, lezoucí společně jedna zachycena za ocas druhé. Nebo hrbolaté Bradavce modré (Phyllidia varicosa), okaté (Phyllidia ocellata) nebo bělohrbolové (Phylidiella pustulosa). Na nočních ponorech často vídáme tak zvanou španělskou tanečnici neboli Šestižábrovce červeného (Hexabranchus sanguineus), který může dorůst až několika desítek centimetrů. Občas také pěknou Polyceru velkorohou (Nembrotha megalocera) a další… Blízkými příbuznými nahožábrých plžů řazenými také mezi Zádožábré jsou například Aglaje rudomořské (Chelidonura livida) nebo žlutopyské (Chelidonura flavolabata). Avšak pozor, nepleťte si plže s Ploštěnkami. Nejvíce nahožábrých plžů můžete v Hurghadě jednoznačně vidět při potápění na vraku Belina poblíž pobřeží, kde mají ideální životní podmínky.
Hvězdnatky (Chromodoridiae)
Chromodoris quadricolor - Hvězdnatka čtyrbarevná |
Chromodoris quadricolor - Hvězdnatka čtyrbarevná |
Risbecia pulchella - Hvězdnatka kouzelná |
Risbecia pulchella - Hvězdnatka kouzelná - pár |
Chromodoris geminus - Hvězdnatka zářivá |
Chromodoris geminus - Hvězdnatka zářivá |
Chromodoris annulata - Hvězdnatka kroužkovitá |
Chromodoris annulata - Hvězdnatka kroužkovitá - jikry |
Bradavcovití (Phyllidiidae)
Phylidiella pustulosa - Bradavec bělohrbolový |
Fryeria rueppelli - Bradavec Rüppellův |
Phylidiella ocellata - Bradavec okatý |
Phyllidia varicosa - Bradavec modrý |