Dasyatidae, Myliobatidae a Torpedinidae

Taeniura lymma - Trnucha modroskvrnná

Paryby s plochým tělem

1. Rejnoci mají chrupavčitou kostru

Rejnoci se řadí společně se žraloky mezi paryby (Příčnoústé). Na rozdíl od ryb mají chrupavčitou kostru, díky čemuž jsou paryby velice pružné a obratné. Chybí jim plovací (plynový) měchýř, proto nemají takovou možnost manévrování jako ryby. Když se chtějí otočit, nemohou se na místě zastavit, ale musí udělat prudký obrat. Rejnoci se pohybují pomocí svých prsních ploutví, které tvoří jednolitou část jejich plochého těla a fungují jako „podvodní křídla“. Všechny paryby jsou masožravé a obvykle vejcoživorodé (rodí živá mláďata). V Rudém moři se vyskytují především různé druhy Trnuchovitých (Dasyatidae, Stingrays), ale najdeme zde také Mantovité (Myliobatidae, Eagle rays, Manta rays) a Parejnokovité (Torpedinidae, Torpedo rays). Rejnoky můžeme rozdělit do dvou skupin: 1. benetičtí – ti, co se drží na dně a 2. pelagičtí – plovoucí ve volné vodě.

Taeniura lymma - Trnucha modroskvrnná
Taeniura lymma - Trnucha modroskvrnná
Taeniura lymma - Trnucha modroskvrnná
Taeniura lymma - Trnucha modroskvrnná
Hypolophus sephen - Trnucha jemenská
Hypolophus sephen - Trnucha jemenská
Hypolophus sephen - Trnucha jemenská
Hypolophus sephen - Trnucha jemenská
Taeniura melanospilos - Trnucha indonéská
Taeniura melanospilos - Trnucha indonéská
Himantura uarnak - Trnucha leopardí
Himantura uarnak - Trnucha leopardí

2. Trnuchy mají na ocase jedový trn a najdeme na písčitých platech

Benetické jsou zejména trnuchy, které často vidíme ležet na písčitém dně. Trnuchy mají na ocase jeden nebo více jedových ostnů určených k sebeobraně. Nozdry, ústa a žábry mají na spodní straně těla, oči a za nimi průduchy ze shora. Ústa jsou tvořena kostěnými deskami s malými ostrými zoubky, ty jim umožňují rozdrtit kořist. V okolí úst mají trnuchy elektrosenzitivní póry, díky nimž mohou detekovat živočichy ukryté v písku. Při potápění na útesech v okolí Hurghady se nejčastěji setkáváme s menší Trnuchou modroskvrnnou (Taeniura lymma) dorůstající 80 centimetrů (rozměry u rejnoků uvádíme na šířku, někteří rejnoci mají velice dlouhý ocas). Tato trnucha hledá v písku červy, garnáty či kraby, při tom je sledována různými druhy ryb zejména pyskouny, kteří vyzobávají to, co trnucha nesnědla. Z větších druhů dorůstajících okolo 160 centimetrů se v Rudém moři vyskytuje Trnucha jemenská (Hypolophus sephen). Má hnědou nebo našedlou barvu a pozná se podle toho, že má mohutný na konci rozšířený ocas. Tyto rejnoky máme šanci vidět hlavně v zimním období. Jakmile je voda chladnější, vyplouvají na mělčí plata, kde odpočívají přikryti pískem, například na potápěčských lokalitách Sakhwa Abu Galawa nebo El Fanadir South. Zřídka se můžeme setkat s dalšími druhy trnuch, jako jsou například Trnucha indonéská (Taeniura melanospilos) lovící v noci nebo Trnucha leopardí (Himantura uarnak). Na dně najdeme také elektrické Parejnoky levhartí (Torpedo panthera) dorůstající maximálně 50 centimetrů. Tito parejnoci omračují svou kořist elektrickým výbojem, jsou také schopni se v mžiku zahrabat do písku a tak se stát neviditelnými.

3. Ve volné vodě se pohybují síby nebo manty

Z pelagických druhů se nejčastěji setkáváme se Síbou skvrnitou (Aetobatus narinari), která může dorůst až tří metrů. Svou potravu hledá na dně, živí se obvykle korýši a měkkýši, které vyhrabává svým masivním rypcem z písku. Do jejího jídelníčku patří také chobotnice nebo menší ryby. Síby mají bílé břicho, černý bíle tečkovaný hřbet a velice dlouhý tenký ocas, u jeho kořene jsou malé trny. Můžeme je vidět jednotlivě nebo ve dvojici, někdy i v několikačlenné skupině. Mantu atlantskou (Manta birostris) nebo Mobulu japonskou (Mobula japanica, Devil ray), které se živí planktonem, potkáváme na útesech kolem Hurghady jen velmi zřídka. Na konec krátká poznámka: u velkých rejnoků se často drží jasně žlutá mláďata kranasů zlatých nebo přísavní štítovci.

Aetobatus narinari - Síba skvrnitá
Aetobatus narinari - Síba skvrnitá
Aetobatus narinari - Síba skvrnitá
Aetobatus narinari - Síba skvrnitá
Mobula japanica - Mobula japonská
Mobula japanica - Mobula japonská
Torpedo panthera - Parejnok levhartí
Torpedo panthera - Parejnok levhartí
 
 
 
Klipka
Klipky - Pestrá ozdoba korálových útesů
Pomec
Pomci - Jedni z nejbarevnějších obyvatel útesů
Čtverzubec
Čtverzubci - Lenivé ryby s jedovatými vnitřními orgány
Ježík
Ježíci - Ryby chráněné třemi obrannými mechanizmy
Havýš
Havýši - Bizarní rybky s ochranným krunýřem
Perutýn
Perutýni - Elegantní avšak jedovatí predátoři
Ropušnice
Ropušnice a odranci - Nejjedovatější a maskované ryby
Štětičkovec
Štětičkovci - Drobní lovci vyhlížející z větví korálů
Kanic
Kanicové - Dobře stavění skvrnití lovci
Bradáč
Bradáči, mýdloví kanicové a sapínovci - Drobní a barevní
Klaun
Sapíni a klauni - Malé rybky s početní převahou
Parmovec
Parmovci - Drobounké rybky nemají rády sluneční svit
Hlaváč
Hlaváči - Drobné rybky, které stojí za to nepřehlédnout
Slizoun
Slizouni - Malé rybky s růžky mohou být proradné
Ploskozubec
Ploskozubci - Neúnavní producenti korálového písku
Napoleon
Pyskouni a kněžíci - Od čističů až po dvoumetrové kolosy
Ostenec
Ostenci a pilníkotrnci - Ryby s ostnem na hřbetě
Bodlok
Bodloci a králíčkovci - Mají ostré bodliny u ocasní ploutve
Pruhatec
Pruhatci a Očaři - Červení s velkýma očima
Parmice
Parmice - Ryby s vousy při odpočinku mění barvu
Chňapal
Chňapalové a chrochtalové - Ryby sdružující se v hejnech
Mořani
Cejnovky a mořani - Oblíbené lovné ryby
Kranas
Kranasové, makrely a tuňáci - Stříbrní lovci ve volné vodě
Barakuda
Barakudy, lulanky a jehlice - Stříbřití s válcovitým tělem
Ještěrohlavec
Písečníci a ještěrohlavci - S protáhlým tělem číhající na dně
Zploštělec
Zploštělci, dráčci, jazyky, plotosi, úhořovci a hadovci
Muréna
Murény - Hrozivě vypadající ryby s hadovitým tělem
Jehla
Jehly, mořští koníci a vějířníci - Rybky s dlouhým rypcem
Rozedranec
Rozedranci - Prapodivné rybky mají dokonalé mimikry a udičku
Netopýrník
Ostatní ryby - Netopýrníci, štítovci...
Trnucha
Rejnoci - Paryby s plochým tělem - trnuchy, síby a parejnoci
Žralok
Žraloci - Paryby s torpédovitým tělem, obávaní predátoři moří
 
Autor textu/fotografií: Pavla Charousková